Velikonoce: Jak se slaví v Evropě?

Velikonoce jsou jedním z nejvýznamnějších svátků pro křesťany z celého světa. Každá země má své odlišné tradice, ale také hodně zvyků společných. Datum připadá na neděli po prvním jarním úplňku. 

Česko

Velikonoční pondělí v Česku se nese v duchu koledy. Muži si pletou vrbové pomlázky, kterými vyšlehají všechny dívky a ženy v okolí. Za to jim ženy pomlázky ozdobí stuhou a obdarují malovaným vajíčkem. Podle legendy se používá vrba, která ženě zaručí plodnost a novou sílu.

V bytech nechybí jarní dekorace. Obývací pokoje i jídelny jsou ozdobené vajíčky, květinami a čerstvými větvičkami tzv. kočičkami. Podává se mazanec nebo buchty z kynutého těsta.  Na stole nesmí chybět beránek ze sladkého těsta.

Slovensko

Velikonoce na Slovensku se v podstatě od těch českých neliší. Vejce, koledníci i pomlázka je klasikou během jarních svátků. Pomlázku obvykle nazývají jako korbáč. Na velikonočním jídelním stole nesmí chybět upečený bochánek neboli tvarohová paska. Jedná se vlastně mazanec z bramborového těsta s kandovaným ovocem a citronovou kůrou.

Velikonoční koledě se na Slovensku nejčastěji říká šibačka, kterou doprovází básnička nebo velikonoční říkanka. Podle tradice jsou na východě Slovenska dívky pocákány studenou vodou, která jim má dodat novou sílu.

Maďarsko

Dnes už spíše na vesnicích nebo v malých maďarských městech jsou dodržovány veškeré tradice a zvyky. Často se v Maďarsku pořádají lidové slavnosti s folklórem. Koleda je podobná jako v ostatních slovanských zemích, kdy muži a chlapci chodí koledovat ženy a dívky. V Maďarsku se ctí polévání žen a dívek vodou, která jim zaručí plodnost.

Nejčastěji se podává tradiční pečené maso a jako dezert buchty z kynutého těsta. Své domovy zdobí vajíčky i čerstvými květinami a tzv. kočičkami. 

Rumunsko

V Rumunsku se svátky opravdu dodržují. Katolické a protestantské Velikonoce se řídí podle gregoriánského kalendáře, zatímco pravoslavné podle juliánského.  Během svátku se konají speciální bohoslužby. Hospodyňky pečou tradiční cozonaci nebo pasca. Cozonac je vlastně sladký kynutý chléb. Pasca je tradiční rumunský velikonoční kulatý chléb s citronovou kůrou, vanilkou a rozinkami. Obě pochutiny jsou si hodně podobné.

Ve čtvrtek ženy barví a malují vejce. Tradičně červená barva má napodobit Kristovu krev. Dnes se vejce barví do všech jarních barev a používají se různé metody. Malovaná vajíčka se v Rumunsku nazývají OUA incondeiate.

Bulharsko

Bulharsko je mírně odlišné. Katolické Velikonoce připadají na stejný datum jako u nás. Zatímco pravoslavné jsou o týden později, tedy 24.4. Tradičním zvykem je zdobení vajíček ve čtvrtek. Při výhodu slunce by měla každá žena obarvit vajíčko na červeno. Červené vejce by měla hospodyně schraňovat až do dalších svátků jara. Ve čtvrtek se také pečou tradiční mazance neboli Kozunak.

K svátkům v Bulharsku neodmyslitelně patří zdobené interiéry. Závěsná vajíčka nebo čerstvé jarní květiny ozdobí obývací pokoj i předsíň. Vykouzlí jedinečnou jarní atmosféru a vnesou do prostoru svěžest.

Německo

Německé Velikonoce jsou spojené především s návštěvou příbuzných či přátel. Výjimkou nejsou ani výlety do přírody. Koledníky s pomlázkou budete v Německu hledat marně. Sladkosti nebo malovaná vajíčka děti hledají na zahradách, kam je schovají rodiče. Dětem tvrdí, že je přinesli malí zajíčci. Symbolem německých Velikonoc je právě zajíc. I zde se podává mazanec, koláče nebo jehněčí či skopové maso.

Rakousko

Rakouské Velikonoce symbolizují preclíky ve tvaru věnečku. Dodržují také Zelený čtvrtek, kdy musí sníst nebo vypít něco zeleného. Rakušané také věří, že vejce snesené na Zelený čtvrtek přináší zdraví. V Rakousku stejně jako v Německu koledníky s pomlázkou nepotkáte. Dětem sladkosti schovávají rodiče na zahradu nebo do parku.